Jak jsem stavěl So-Longa

Od Ivoše jsem dostal krásné povídání a několik fotek ze stavby jeho prvního historika.

Vždy jsem obdivoval historické modely letadel a záviděl jsem jejich majitelům tyto krasavce. Na internetu je samozřejmě velké množství plánků, a já jsem pro inspiraci šel na stránky SAMu 122. Začátečník jako já tam najde plánky, rady, foto, video, prostě vše, co potřebuje ke stavbě „historika“.

Já jsem se rozhodl pro stavbu modelu So- Long, který byl osazen motorem OHLSSON .19. Konstrukce pochází z roku 1940 od Billa Englehardta. Pro mě byl pak vzorem nynější model od p. Kulhavého s AMG Mýto.

So- Long má rozpětí 1270mm, hmotnost 850g, nádrž na 7cm3 paliva a osazen je motorem MVVS 1,5D. Model splňuje podmínky soutěžní kategorie TEXACO s tím, že bude osazen soutěžní nádrží na 4cm3.

Model je celobalsový, kabinová a motorová přepážka je z překližky 3mm silné. Trup je příhradové konstrukce a je velice zajímavý, neboť kabina má obdélníkový průřez, který přechází do průřezu kosočtverce. Celý trup je potažený balsou 2mm silnou, kterou jsem musel namáčet a na trupu ohýbat. Křídlo je v celku, dvojité véčko. Poloviny křídla a uši mají překližkové spojky. Ocasní plochy jsou z lišt 5x5mm. Celý model je potažený Vliesem, který jsem před potažením „ožlutil“ tónovací barvou na malování. Červená barva je už stříkaná autosprayem. Celý povrch byl lakován čirým „autolakem“, který se ukázal jako naprosto neodolný vůči detonačnímu palivu. Nakonec jsem na doporučení kolegy tento model přestříkal lakem na nábytek, který prozatím nevykazuje žádnou újmu.

So-Long v kostře

So-Long v zahradě

 

 

 

 

 

Zálet jsem zorganizoval na 31.3. odpoledne. O asistenci jsem požádal kolegu Petra,  který ochotně roli asistenta přijal. Od rána vítr zesiloval a zesiloval. Nakonec jsem objevil skulinku mezi pátou a šestou večerní, kdy se měl vítr na chvíli utišit. A taky se tak stalo. Ve čtvrt na šest se vítr utišil na přijatelnou mez. Shodou okolností se na letišti objevil i další kolega Dan, který nešetřil slovy podpory, jako, že to poletí samo atp. Natočil jsem motor, po zahřátí jsem za chodu doplnil nádrž a gestem jsem dal Petrovi najevo, že může model hodit. Jenže Petr nepočítal s hodem, ale se startem ze země. Nakonec ten hod přenechal Danovi, který taky jako já, dával přednost „hodu z ruky“. Dan se mírně napřáhnul a model krásně vypustil . Po puštění model pokračoval ve vržené křivce bez prosednutí nebo vzpínání. Trošku jsem přitáhnul, abych docílil strmějšího stoupání, neboť paliva ubývalo a já se chtěl dostat trochu výš, než motor zhasne. Reakce na směr a výšku byly naprosto nezáludné a stabilizace modelu v letu okouzlující. S modelem jsem nastoupal a už jsem očekával zhasnutí motoru. To přišlo vzápětí a So-Long přešel do kluzu. S modelem jsem se nesnažil zůstat nahoře co nejdéle. Udělal jsem dva okruhy a v duchu už jsem prováděl rozpočet na přistání, protože nahoře dost foukalo. Nakonec jsem přistál lehounce, skoro k nohám. Druhý let následoval v zápětí, s tím, že vypuštění modelu provedl už Petr. Tento let byl o něco delší. Jinak probíhal naprosto stejně, včetně přistání. Má radost, nadšení z letu a štěstí se nedala skrýt. Hlavně jsem se těšil jak to večer na schůzi oslavím.

Zálet ve Chvalíkovicích

Majestátní let

a přistání

 

 

 

 

 

 

U modelu bych chtěl vyzdvihnout především promyšlenou konstrukci a přesnost plánu. Díky těmto vlastnostem se ze stavby stala odpočinková záležitost a z letu zážitek.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem zainteresovaným kolegům za pomoc a podporu.

Ivoš.

 

 

Dílna, HangárPermalink

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *